Líbí se mi ta technologie i tvá myšlenka. Jen bych se chtěl nejdříve zamyslet nad tím proč to tak už nefunguje dávno. Už je to pár let, kdy jsem se zamýšlel na problémy třetího světa. Vždyť už dávno existuje přísloví o tom, že je lepší naučit hladovějícího rybařit, nežli mu dát rybu. Zajímal jsem se o to, proč už dávno nenaučili ty hladovějící si nějaké plodiny vypěstovat. Má to několik důvodů:
1. Humanitární dodávky jsou hezké gesto. Vlády a humanitární organizace se tím chlubí. Bohužel to problém řeší jen na krátkou dobu. To je vhodné na dočasné překlenutí nedostatku, ale ne na kontinuální stav.
2. Vlády a korporace, které produkují plodiny, tímto gestem vytvářejí uměl nedostatek a regulují tak tržní cenu. Je to stejný princip, jako z jídla vyrábět palivo. Regulace na etanol v benzínu zvýšilo cenu obilí. Odeslání potravin do třetího světa změní cenu u nás.
3. Příjemci takových darů jsou na dodávkách závisí a tím ovladatelní.
4. Je to v podstatě dost nechutný způsob ekonomické genocidy maskující se za lidskost.
5. Na druhou stranu je to pro příjemce pohodlnější, bez práce, a za to jsou ochotní se vzdát i svobody. Vysvětlit jim, že technologie jim přivede samostatnost, a samostatnost jim přivede svobodu, to bude těžké. Taky jsme si mysleli, že to s námi Američani myslí dobře, no a oni nás přišli jen zadlužit.... v podstatě celý svět.
No a teď od politiky k technologii agrokruhu. Líbí se mi to jako skvělá myšlenka. Je to použitelné na střední úroveň zemědělství. Je to něco mezi rotovátorem a traktorem. Líbí se mi ta nezávislost na ropě, v rámci možností, protože stoprocentní nezávislost nebude nikdy(dokud budeme mít kde brát). Agrokruh je zajímavě jednoduchý, jen to nezbavuje zemědělce práce. Těch 100 člověkohodin na jeden kruh a sezonu na tom nechá. Je také potřeba mít znalosti o plodinách a pěstování, hnojení, škůdcích... Není to pro každého. Pro domácí pěstování je to o klasice a ve velkým se to nevyplatí, dokud bude ropa levnější než pitná voda.
K technologii: Slíbil jsem ti několik prvních myšlenek, jak to dělat bez zdroje elektřiny :
Napadlo mě něco mechanického. Něco na vzdušný pohon, něco jako turbína, např.
http://www.youtube.com/watch?v=sOagiPQ79Go , která je nezávislá na směru větru. Dále by to muselo mít nějaký kondenzátor mechanické energie, na což by se v pohodě mohla použít listová pružina. Všichni si vzpomínáme na auto na klíček. No, ta turbína a péro by mohly být ve středové části osy. Jen by to chtělo spočítat potřebnou velikost lopatek, převodů pro nátah, převodů pro pohon zařízení. Kdyby to bylo o dost větší, mohlo by to být i v podzemí. No a takový akumulátor mechanické energie by mohl běžet neustále a jednou za čas tu akumulovanou energii použít na pohon kruhu. Zkusím se nad tím zamyslet. No tak můžeme to zkusit spočítat, navrhnout a třeba i sestrojit.
Teď jsem si uvědomil, že je to ta technologie, kterou požíval Costner k pohybu lodi ve filmu Vodní svět.

luger.205: Jsem kybernetik, ale řídicí systém bych na toto nepoužil. Jsem pro co nejprimitivnější funkční řešení.